exhibitions

IT IS ALWAYS TEA TIME IN THE WONDERLAND

NEW YORK CERAMICS AND GLASS FAIR 2015

SPECIAL FOCUS: CONTEMPORARY CZECH DESIGN

Jakub Berdych, Kristýna Bratránková,Radka Kovačíková,Věra Paňková pro Artěl,

Jolana Šornerová, Lucie Kovačiková, Helena Tapajová, Maxim Velčovský and Hana Vinklárková

Organized by the Czech Center New York in collaboration with the New York Ceramic and Glass Fair and the Bohemian Benevolent and Literary Association

On view: Tuesday, January 21 - Sunday, January 25, 2015 VIP preview: January 20, 2015 Bohemian National Hall 321 East 73rd Street, New York, NY 10021

The exhibition, It is Always Tea Time in Wonderland, is on display during the New York Ceramics and Glass Fair at the Bohemian National Hall as a special focus loan exhibit. It features Czech and Slovak designers, who are using the everyday objects as a starting point of their explorations to newly recreate and reimaging the doors in to the world of fairytales and fantasy. The exhibition combines established designers such as Jakub Berdych, Radka Kovačíková, Věra Panková and Maxim Velčovský with an emerging younger generation of artists, who are introduced in the US for the first time: Kristýna Bratránková, Lucie Kovačiková, Tapajová, Jolana Šornerová, and Hana Vinklárková. The exhibition is inspired by the story of Alice in Wonderland at the Mad Tea-‐Party, where Alice meats March Hare, Hatter and Dormouse, who caught in a standstill, are continuously living in tea time. They are asking unanswerable riddles and recite nonsensical poetry, while endlessly switching places by the table in an attempt to get to cleaner tableware.

"The surrealistic moment of suspended time in the Wonderland inspired the selection of the objects for this show" says the Kristyna Milde of the Czech Centre "The objects are retelling stories from folk traditions, literature, fairytales and childhood memories. As the world of phantasy is ephemeral and hard to grasp the fragile materials such as ceramic and glass, allow the stories to be captured in time in a similar way as the characters in the story of Alenka. To engage them again they need to be liberated by our attention and imagination. Milde adds:" The objects , because of their mundane references, may first seem familiar, but at closer look they appear strangely unsettling, mixing the familiar with the surreal, shifting our expectation of pottery."

P R E S E N T

11/18/2014 - 05/12/2014

Přítomnost je dar a to stačí.
Stává se počátkem budoucnosti, kterou chceme žít, svou přítomností odrážíme sílu a schopnost dávat věci do pohybu. V pohledu do zrcadla, odrážíme jedinečný okamžik, který právě zažíváme.
Zlatnickými technikami Kovačíková odkrývá povrchy, aby otevírala nové vrstvy pro nové tendence vnímání našeho obrazu v odrazu. Divák se reflektuje do uměleckého díla, autor nastavuje dialog, kterým se divák automaticky musí stát, nový portrét, nová reflexe. Odraz, ale také nastavuje pomyslný pohled za zrcadlo. Sdílená radost se nijak nezmenší.

CHLÉB, HRY A UMĚNÍ

10/25/2014- 01/16/2015

Jaké je místo umění v dnešní společnosti? Jaké je místo umění na malém městě? Jaké místo má v Třinci? Opravdu zde platí hierarchie: werk, hokej a kdesi vzadu kultura resp. umění? Potřebuje vůbec „běžný člověk“* umění ve svém životě? A jestli ano, má být umění pro konzumenta jen bezproblémovou formou zábavy, odpočinku, pastvou pro oči? Nebo se má, kromě toho, že vyvolává emoce, navádí k přemýšlení atd., vydávat cestou snahy o změny, i kdyby mělo jít jen o změny v mikro měřítku? Většina umělců se ve své tvorbě - z hlediska vlastní kariéry pravděpodobně správně - bojí zaujmout jasný postoj k sociálním či politickým otázkám. Kromě toho, velká část umělců doufá, že vytvoří dílo nadčasové a sociální problémy a politika procházejí neustálou proměnou. Nicméně někteří mají důvod se tímto směrem vydávat. Proto, i když má umění tak omezený dopad na společenský i politický život, věřím, že to stojí za to zkusit a tvořit dílo, které by přispělo ke změnám, i kdyby se to mělo týkat, jak už bylo řečeno výše, „jen“ jakési mikro škály. Umění je často na vrcholu jevů, které definují nové trendy a módu, takže pokud zpracovává nejrůznější důležité společenské otázky, může se tento jev podobat semínku zasazenému do půdy - může začít klíčit.....

We Eat, We Are:

Bushwick Open Studios 2013

04/01/2023 - 05/10/2023

Participants:

Keil Borrman, Mike Estabrook, Jamie Isenstein, Vandana Jain, Richard Jochum, Athena Kokoronis, Radka Kovacikova, Michael Merck, Kristyna and Marek Milde, Natalia Porter, Danielle Pottberg, Petra Valentova, Jan and Nicole Zahour

Curated by Kristyna and Marek Milde

An edible and participatory exhibition project examining the concepts and the culture of eating, cooking and food production as a realm in which identity and relationships to the environment are established.

If we are what we eat, who are we if we don’t know the origin and the context of the production of our food?

While today convenient and easy access to an abundance of food seems a matter of course, the source and the mechanism of its production remain largely out of sight. The glossy and uniform food packages seem to provide necessary information, however the product data put together with stories written about authenticity; endorsed by seals and marks, seem to divert one’s attention from the context and process of its creation, therefore making the modern food industry fit into genres such as mystery, ideology, sci-fi or political thriller.

“We Eat, We Are” presents a series of installations and events about or made with food. The makers of the project explore nourishment and engage awareness for the ways and methods of growing, cooking and sharing food, together with its social rituals inherently embodied in the community and culture.